Tepelná čerpadla

Teplo všude kolem

Kdybyste svou chladničku obrátili čelem ke zdi, její zadní stěna vám bude do místnosti vydechovat teplo. Toto teplo cíleně odebírá potravinám, které ochlazuje, a jako vedlejší efekt ve své zadní části topí.

Na stejném fyzikálním prin­cipu (obráceného Carnotova cyklu) pra­cuje tepelné čerpadlo, jenže cílem je tentokrát vytápění, a proto dosahuje mno­hem vyššího topného výkonu.

Díky vstupnímu elektrickému impulzu ode­bírá teplo zemi, vodě nebo vzdu­chu a pomocí opakovaného cyklu stla­čování a rozpínání (komprese a expan­ze) je pře­vádí na vyšší teplotu. Pak je prostřednict­vím soustavy radiátorů či podlahového topení rozvádí po objek­tu, který tak s mi­nimálními vstupními náklady vytápí.

Typy tepelných čerpadel

Základní typy tepelných čerpadel jsou: země-voda, vzduch-voda a voda-voda. První slovo vždy označuje zdroj, odkud se teplo čerpá, druhé slovo označuje teplosměnné médium, do něhož se teplo přečerpává.

Vzduch-voda
Země-voda

Zdrojem tepla tedy může být země (z hlubinného vrtu nebo plošného povrchového kolektoru), voda (podzem­ní či povrchová) nebo vzduch (venkovní či odpadní z interiéru).

Médiem pro přečerpání tepla bývá zpravidla voda. Tepelná čerpadla mohou pracovat také v systémech země-vzduch a voda-vzduch, ale v praxi se vzduch jako teplosměnné médium používá jen výjimečně. Větší uplatnění nachází jedině systém vzduch-vzduch: tady ovšem jde primárně o kli­matizaci, která v zimním období pracuje v opačném režimu. V praxi se používá také pojem rekuperační systém.